Hádáte se občas s rodiči? Já samozřejmě také, ale zeptejte se teď sami sebe: zašlo to opravdu tak daleko, abyste na ně byli oškliví? Myslíte si, že ano? Tak si přečtěte můj příběh.
Začalo to tím, že táta hrál v hudební country skupině. Po večerech odcházel hrát do různých hospůdek ve městě a přicházel kolem třetí ráno. Nesnášela jsem to, protože vždy přišel opilý a nadělal spoustu hluku. To se pak člověk zrovna do růžova nevyspinká, že?
Pak mamče začal krást peníze na hrací automaty a alkohol. Jednou jsem si šetřila na výlet do Prahy a on mi veškeré úspory (300 Kč) sebral a nevrátil. Mamka se s ním začala rozvádět a tehdy začalo to pravé peklo. Každou chvíli se hádali, on maminku i mlátil. To mi bylo osm.
V mých devíti letech se zase jednou pořádně pohádali (přišel v noci opilý). Já jsem na něj zakřičela, ať se zklidní, že chci spát a ráno musím brzy vstávat. Tehdy na mě zakřičel tu větu: "Když ti tak vadim, tak si sbal věci a táhni vodsaď, ty ku**o!!!" Hrozně jsem se rozplakala a zamkly jsme se s mamčou v pokoji. Ráno byla vybraná lednice a samozřejmě i peněženky a on někde v prachu.
Takových hádek byla spousta. Měla jsem dokonce díky němu i sebevražedné sklony... Bylo to to nejtěžší období mého života. O rok později se konečně rozvod chýlil ke konci. Při rozvodovém řízení se však otec odvolal a trvalo to měsíc, než bylo další stání. Pak se konečně rozvedli! Byla jsem šťastná, že je to za námi.
V průběhu roku se za mnou ještě přijel dvakrát podívat a jednou jsem byla i u něho na návštěvě v Praze. Pak to vše padlo. Přestal mi volat, změnil si číslo na mobil a mně ho nedal, neplatí alimenty, nevíme, kde bydlí... Ani na Vánoce, ani na moje narozeniny, ani na vysvědčení se mi neozval. Bůhví jestli ještě žije. Toto je můj pravý příběh, sama jsem si ho prožila.
Zdroj: http://alik.idnes.cz/vlastni-tata-me-vyhanel-z-domu-de1-/alik-alikoviny.asp?c=A120201_134800_alik-alikoviny_jtr
