Alkoholická paranoidní psychóza je nejméně vyhraněná psychóza s masivními bludy pronásledování, vztahovačnosti, nevěry a žárlivosti. Častý je výskyt u mužů. Klinicky jsou přítomny jak porucha vnímání, tak porucha myšlení.

projevuje se neklidem, úzkostí, bolestí hlavy, potom sluchové iluze až halucinace. Na rozdíl od deliria tremens si postižený zpravidla uvědomuje, že jde o iluzi. Alkoholická halucinóza je diagnostikována na základě trvalé přítomnosti halucinací, zpravidla sluchových a vizuálních, objevujících se po náhlém odnětí alkoholu u osoby závislé 10 a více let. Postihuje čtyřikrát častěji muže než ženy, vzácně přechází do chronické formy připomínající schizofrenii. Toto onemocnění je celkem vzácné.

Delirium tremens je život ohrožující stav, který vzniká po přerušení užívání alkoholu typicky např. pokud se v ebrietě zraní a je hospitalizován. Průběh je individuální, předchází mu predelirantní stav charakterizovaný pocením, nevolností, zrychlenou srdeční činností, nespavostí. Pokud se nezasáhne včas,

Alkoholová epilepsie

Výskyt epileptického onemocnění se odhaduje na 0,5 - 1 %, to znamená, že v České republice trpí epilepsií zhruba 70 000 osob. Další 1 - 4 % populace prodělají v životě ojedinělý epileptický záchvat (Návrh koncepce, 2005). Česká republika, jak známo, patří k zemím s vysokou spotřebou alkoholu pohybující se dlouhodobě kolem 10 litrů 100% alkoholu na obyvatele za rok. Zneužívání alkoholu a výskyt epileptických záchvatů spolu nezřídka souvisejí.

Abstinenční syndrom se projevuje během odvykacího stavu následujícími příznaky:

Zde je čtyřicet nejmarkantnějších znaků. Dle Dr. Jellínka:

Děti

Zkušenost dětí při prvním kontaktu s alkoholem bývá rozpačitá. Pivo, víno, tvrdý alkohol, jim nechutná, pouze sladký likér v nich vyvolává nepatrný zájem.

Vztah člověka k alkoholu se dá rozdělit do následujících skupin:

jícnové varixy
žaludeční vředy
epileptické záchvaty i u dříve neepileptických osob
nadměrné zatížení jater s jaterní cirhózou (vazivová přestavba jater), zvětšením jater, rakovina jater z trvalé intoxikace
při poškození jater současné selhání ledvin jako hepatorenální syndrom

V počátcích alkoholického opojení vzniká u člověka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli. Obvykle se to projevuje i navenek veselým výrazem v obličeji, svítivýma očima, živou mimikou, výřečností a smíchem.

Absorbce

V lidském organismu může být alkohol absorbován všemi částmi trávicí trubice, plícemi, močovým měchýřem, pobřišnicí, pohrudnicí a podkožním vazivem.

Alkohol ze začátku zvyšuje chuť k jídlu. Nepřímo stimuluje činnost hypotalamu, tedy oblasti mozku, ve které se nachází centrum hladu. Alkohol snižuje i rychlost reakcí. Je pravděpodobné, že i mozek pracuje pomaleji, zároveň ale i zornice reagují pomaleji na stimuly z mozku a zhoršuje se motorika.

I když přímá genetická souvislost není zcela prokázána, je jisté, že děti z rodin, kde je otec alkoholik, mívají v porovnání s ostatními dětmi dvojnásobný počet úrazů, mnohem více trpí onemocněním horních cest dýchacích a dokonce pětkrát častěji jsou v evidenci nejrůznějších psychiatrických pracovišť.

Funkce hippocampu má zásadní význam pro krátkodobou paměť a schopnost úsudku. Naváže-li se alkohol na glutamátové receptory v hippocampu, začne ovlivňovat paměť. Jedinec si ztěžka vzpomíná na to, co se stalo poslední dobou. Dokonce může dojít i k výpadkům paměti. Stejně tak se sníží schopnost sledovat své chování.

Alkohol uklidňuje nervy a vytváří pocit uvolnění. Důvodem je, že GABA má tlumivý účinek na další neurony, a tak zpomaluje aktivitu určitých částí mozku. Řada GABA receptorů je uložena v malém mozku (mozečku), části mozku ovládající jemnou motoriku. Po požití alkoholu se zhoršuje jemná motorika, protože se zpomalí aktivita mozečku.