Raději to nebudu datumovat, protože přiznávám, že mi ty dny trochu splývaly (pozn.autora).Co se týče mého psychického stavu, tak právě dnes mi začíná „bzučet“ v hlavě. Neumím to popsat jinak, než jakoby nade mnou létalo hejno much. Dokonce mám takový divný pocit, že si mi sedají do vlasů a různě mě štípou a lechtají po těle.
Terapeuti
Delirium tremens
O jedné pavlači, předpisech a záchraně člověka

"Ježiši Kriste ona nedejchá!" křičela nějaká paní. Byl to takový ten pavlačový typ. Vybavil se mi živý obraz, jak je opřená o zábradlí s cigárkem a vděčně sleduje každý pohyb ulice. "Je mrtvá! Podívejte! Lidi dělejte něco!" Lidé spěchají. Výkřiky je nechávají v klidu. Je pracovní den. Obcházejí místo obloukem. "Paní, co s ní mám dělat?" obrací se na mě. Taky jdu okolo.
Čtyři stěny a já
Kdo to nezažil, těžko jen pochopí...Napsala mi z místa, které je zahaleno hanbou a pohrdáním. Přesto našla odvahu a psala....
Bude to naše tajemství..
V pražské porodnici u Apolináře je slyšet pláč čerstvě narozeného miminka. Je to upřímný křik, který vychází z duše malého človíčka. Rozléhá se porodním sálem. Narodila se holka. Stal se zázrak.
Něžná je noc
Všimla jsem si před Albertem podivného hloučku. Vlastně na tom hloučku zas tak moc podivného nebylo, prostě diskuzní kroužek bezdomovců. Dnes běžná věc. Ono také ocitnout se bez domova, to se stane, než se člověk naděje.
Nikdo nic neví...
Eliška pila denně. Pravidelně se vešla do množství půl litru vodky za den. Každý třetí den však navýšila své množství vypitého alkoholu o další decku vodky. "Chutná vám vodka Eliško?" ptala jsem se. Zavrtěla hlavou: "Ne...piju ji, protože mi rychle nastoupí ten účinek toho uvolnění.."
Závislost nebo láska?
Prkno na žehlení má Jana rozložené uprostřed obývacího pokoje tak, aby mohla při práci sledovat televizi. Nyní položila žehličku a poodešla k oknu. „Zase přijde z práce až večer,“ zamumlala si pro sebe. Tyto chvíle znala moc dobře. Čekání na manžela a pocit, že jí chybí. Ta samota!
Uvězněné já

Byla zkouška i dar...Výzva v té nejtvrdší podobě. Ano, zažila jsem závislost na alkoholu a lécích. Prožila jsem pobytovou léčbu závislostí jako pacient. Po té jsem si doplňovala vzdělání a deset let jsem pracovala na oddělení závislostí v PL Bohnice jako terapeutka. Dar života vnímám ve své dvanáctileté abstinenci.
Lahodný jed

"Nalij si mě, dej si mě. Slibuji ti úlevu a lehkost. Nebudeš vnímat tu tvrdou realitu okolo sebe, nebudeš vnímat zlo. Zlo se pod mým oparem rozplyne. Nalij si mě, dej si mě. Pocítíš nádherný pocit lehkosti a uvolnění. Svět bude na chvíli krásný..."
Adriano...sbohem!

Byla mladá a krásná... když byla střízlivá. Její tvář vždy rozkvetla do neobyčejné krásy. Její exotický nádech ji v těchto chvílích ještě více prozářil. Chodila za mnou skoro rok.
Více článků...
- Předsudky versus nová šance
- Do kouta s tebou miláčku!
- „Kristova léta…A co dál?“
- Zahrada pozemských rozkoší
- Chtěla bych mít vlastní velký dům..
- Jak pomoci člověku, který nadměrně pije, užívá jiné návykové látky?
- Můj blízký člověk pije...
- Matky alkoholičky III.
- Matky alkoholičky II.
- Matky alkoholičky I.
Strana 1 z 2
Terapeuti
