Depresivní náladu

si někteří z nás mohou přivodit nadměrným užíváním alkoholu. Platí to však i naopak. Lidé trpící depresí budou mít zhoršené příznaky této nemoci, pokud si přizvou na "pomoc" alkohol. Proto i tehdy platí, že je lépe se mu vyhnout.

Alkohol a deprese jdou podle odborníků často ruku v ruce. Asi čtvrtina pacientů, kteří se léčí kvůli depresím, pije často a ve velkých dávkách alkohol. Lidé, u nichž se deprese pojí s alkoholismem, se až pětkrát častěji než ostatní depresivní pacienti pokoušejí o sebevraždu.

Je dlouho známo, že pijáctví jde často ruku v ruce s depresemi. Otázkou však zůstává, co je příčina a co následek. Mnoho lidí se pokouší v alkoholu utopit své deprese, ale vědecké studie tvrdí, že alkohol naopak deprese vyvolává.

Nejčastějším projevem paranoidní alkoholické psychózy je bludná představa o nějaké situaci nebo dění.
Jako příklad se uvádí bludná představa abuzéra alkoholu o nevěře své partnerky.

Objevuje se v průběhu abúzu alkoholu nebo po proběhlém deliriu tremens. Hlavním znakem jsou výrazné poruchy paměti, zejména krátkodobé.

Může se objevit u některých pacientů závislých na alkoholu po vypití různého množství alkoholu. Pacient je přitom dobře orientován místem, časem i vlastní osobou a má neporušené vědomí. Věří ale halucinacím a reaguje na ně.

Delirium tremens je závažnou komplikací, která může ohrozit život pacienta. Vyžaduje proto hospitalizaci a léčbu nejlépe na specializovaném psychiatrickém pracovišti.

Nazývaný také odvykací stav. Dochází k němu za několik hodin až dní po přerušení nebo ukončení pití alkoholu. Má jak somatické, tak i psychické projevy.

U abuzérů alkoholu dochází k poruchám orientace, vnímání a jednání, vedoucím k opatřování si příjemných prožitků pomocí alkoholu. Objevují se projevy nedostatečné vůle a podléhání jiným osobám.