Terapie narušené komunikační schopnosti - Lechta, Viktor a kolektiv: Předmluva a úvodem Předmluva k českému vydání
Řeč jako prostředek komunikace se v posledních letech dostává do oblasti zájmu biologických i společenských věd. Osvojení mluvené i psané řeči je nutnou podmínkou k dosažení základního vzdělání a k pozdějšímu
celoživotnímu rozvíjení osobnosti.
Publikace, která se nyní dostává do rukou čtenářů v českém překladu, vyšla poprvé na Slovensku. Bezprostředně navazuje na jinou odbornou publikaci Diagnostika narušené komunikační schopnosti stejných autorů, jejíž český překlad vydalo nakladatelství Portál v roce 2003. Přesná diagnostika vyvíjející se nebo již vzniklé poruchy je nezbytná pro stanovení terapeutického plánu a základní podmínkou úspěšné terapie.
Terapie poruch komunikace v současnosti vyžaduje multidisciplinární přístup a týmovou spolupráci. Podílejí se na ní lékařské i nelékařské obory. Každý ze zúčastněných terapeutů (lékař, klinický logoped, klinický psycholog, speciální pedagog, neurolog a další) by tedy měl mít kvalitní znalosti nejen ze svého oboru, ale i z oborů souvisejících.
Kolektiv autorů, vedený prof. V. Lechtou, v této nové publikaci představuje nejen historická i teoretická východiska a všeobecné zákonitosti platící pro terapii obecně, ale i konkrétní terapeutické metody a techniky jednotlivých druhů poruch komunikace. Kromě prezentace nejnovějších terapeutických postupů v oblasti mezilidské komunikace je cílem této knihy představit logopedii jako hraniční disciplínu, která vyžaduje spolupráci nejrůznějších oborů – biologických, medicínských i společenskovědních. Postupy uváděné v publikaci mohou být užitečné pro všechny související lékařské i nelékařské obory, které se zabývají otázkami ontogeneze i patogeneze schopnosti komunikovat. Práce nás seznamuje i s historií a vývojem jednotlivých a ve světě běžně užívaných metod i s méně známými terapeutickými postupy.
Pro možnost výměny odborné literatury a nejnovějších poznatků v oblasti komunikace a jejích poruch je kulturní a jazyková blízkost českého a slovenského jazyka velkou výhodou. Odborníci na poruchy komunikace v českých zemích velmi vítají snahu nakladatelství Portál o prezentaci odborných slovenských publikací, které předcházejí nebo navazují na odborné publikace českých autorů. Obnovení spolupráce českých i slovenských autorů a vzájemné vydávání osvědčených publikací v oblasti diagnostiky a terapie poruch komunikace je velice přínosné. Vždy po rozdělení bývalého společného státu jsou největší českou národnostní menšinou Slováci žijící trvale v českých zemích.
Publikace je pro svou šíři záběru a obsáhlé prameny ze světové odborné literatury i výtečnou vysokoškolskou učebnicí. Vzhledem ke stoupajícím nárokům na kvalitu péče o osoby s narušenou komunikační schopností musí zákonitě stoupat i nároky na kvalitu pregraduálního i postgraduálního studia a profesní přípravy logopedů ve školství, klinických logopedů i odborníků ve spolupracujících profesích. Věřím, že publikace bude nejen cenným příspěvkem ke zlepšení informovanosti o nových terapeutických postupech, ale i významným pomocníkem v každodenní klinické i pedagogické praxi.
Eva Škodová
V Praze, 12. prosince 2004
Úvodem
Tato kniha koncepčně navazuje na naši monografii Diagnostika narušené komunikační schopnosti (Vydavateľstvo Osveta, 1995; Portál, 2003), která se úspěšně dočkala několika dotisků a kromě českého překladu (Portál, 2003) dokonce i překladu do německého jazyka (Klinkhardt, 2003). Zatímco v případě Diagnostiky narušené komunikační schopnosti nám šlo o nabídku co nejširší škály metod a technik, umožňujících co nejprecizněji identifikovat narušenou komunikační schopnost, tentokrát čtenáři chceme přiblížit metody a techniky, které – v návaznosti na tuto identifikaci – lze cíleně, adekvátně a efektivně aplikovat v rámci terapie nejfrekventovanějších druhů narušené komunikační schopnosti.
Zainteresovaný čtenář ví, že oblast terapie narušené komunikační schopnosti je nejen nesmírně heterogenní (obvykle vyžadující interdisciplinární, transdisciplinární kooperaci), ale i to, že jednotlivé druhy narušené komunikační schopnosti jsou rozpracovány na nestejnorodé úrovni. Terapie některých druhů narušené komunikační schopnosti je – oproti jiným – rozpracována detailněji a do větší hloubky. Příčinou tohoto jevu je delší tradice zpracování metod jejich terapie, větší naléhavost zpracování (v případech, je-li narušená komunikační schopnost symptomem vážných onemocnění), častější frekvence výskytu atd. Proto je logické, že jednotlivé kapitoly této knihy – i když (jak je zřejmé z obsahu) vycházejí z totožného, jednotného realizačního algoritmu – nemohly zpracovat danou problematiku do shodné hloubky. Některé oblasti jsou totiž z uvedených důvodů (nejen u nás, ale i v celosvětovém kontextu) rozpracovány mnohem více než ostatní, jiné zase představují příliš různorodou problematiku, než aby byly kompletně zpracovány na tak malém prostoru, jaký poskytuje naše kniha. Kromě toho, poněvadž jsme byli limitováni především rozsahem knihy, nemohli jsme se zaměřit na terapii všech druhů narušené komunikační schopnosti, a proto jsme se orientovali jen na její nejfrekventovanější druhy.
Tato publikace má polyfunkční poslání. Je určena nejen studentům logopedie v pregraduálních i postgraduálních formách studia a logopedům v praxi, ale i studentům a graduovaným odborníkům ze všech souvisejících oborů, zabývajících se nějakým způsobem narušenou komunikační schopností (hlavně speciální pedagogiky, lékařství, psychologie a jazykovědy), kteří se potřebují zorientovat v této oblasti.
Naše monografie je mezioborové a zároveň mezinárodní. V autorském týmu lze totiž najít představitele logopedie, psychologie i speciální pedagogiky, a to ze Slovenska, Polska, České republiky i USA. Snažili jsme se rovněž zachovat koncepční a realizační kontinuitu s naším předchozím dílem: jádro autorského týmu tvoří titíž autoři jako v Diagnostice narušené komunikační schopnosti. Celá naše práce má manifestovat tzv. emancipační trend v logopedii, který logopedickou terapii nechápe jako obyčejnou sbírku instrukcí k eliminaci narušené komunikační schopnosti, ale jako cílevědomou činnost vycházející z určitých teoretických východisek a terapeutických koncepcí. Takto koncipovaná terapie není činností na bázi pokusu a omylu, ale promyšlenou, programovou, plánovitou aktivitou. V našem pojetí je logopedie věda interdisciplinárního charakteru. Toto konstatování platí nejen pro logopedii, ale i pro její součásti – balbutologie, afaziologie atd. mají v současnosti už tak výrazný mezioborový akcent, že terapeuti v těchto oblastech, původně pocházející z rozličných kmenových oborů (lékařství, psychologie, logopedie apod.), zjišťují, že se v terapeutické praxi hranice mezi nimi postupně stírají a do popředí vystupuje interdisciplinárnost, resp. transdisciplinárnost konkrétní terapie.
Velice rádi využíváme příležitost poděkovat i formou tištěného slova všem, kteří pomohli s vydáním této knihy: paní Melánii Varchovské za pomoc s technickým zpracováním, grantové agentuře VEGA za poskytnutí finančních prostředků na výzkum a zejména všem našim blízkým za jejich toleranci: během práce na přípravě této publikace jsme se ochudili o jejich přítomnost a je jsme ochudili o naši podporu v realitě každodenního rodinného života.
Za kolektiv autorů
Viktor Lechta
V Bratislavě 26. listopadu 2001
