Rozvíjení sociálních dovedností lidí s poruchami autistického spektra - ukázka z knihy: Téma: rodičovství Rodičovství je proces péče o děti od narození do dospělosti a jejich výchovy a vzdělávání. Většina západních zemí stanoví hranici povinné péče o dítě 18 let, ale pro mnohé rodiče tím pocit odpovědnosti nekončí.
Rodiče jsou odpovědní za naplnění fyzických, emocionálních a intelektuálních potřeb svého dítěte. Jsou povinni zajistit pro něj ochranu, útočiště, oblečení, zdravou stravu, péči o zdraví, vzdělávání, výchovu, lásku a péči o majetek. Rodičovství je práce, která trvá 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, nejméně po dobu 18 let. „Být rodičem je ten nejnáročnější úkol, který je před vás postaven, ale je to také největší dobrodružství, které vám život nabízí.“ (Becoming Parents Program, 2006).
Problém
Jsem matka a trpím Aspergerovým syndromem. Máme s manželem dvě děti, 5 a 7 let. Lidé se mě často ptají, jaké to je, a já nevím, co odpovědět, protože nemám jinou zkušenost. Nemohu vědět, jak se moje zkušenosti a zážitky liší od zkušeností a zážitků jiných matek. Jsem si jistá, že být matkou je výzva, a předpokládám, že to platí pro všechny matky bez výjimky. Když jsem zjistila, že čekám dítě, rozhodla jsem se dozvědět se co nejvíce o dětech a rodičovství. Věděla jsem, že tyto znalosti nezískám jen tak mimochodem, takže jsem začala navštěvovat kurz pro rodiče. Také jsem si předplatila tři různé rodičovské časopisy. Četla jsem časopisy od prvního do posledního písmene a vystřihovala jsem si zajímavé články. Můj manžel je moc hodný a s chlapci mi pomáhá, ale já jsem odpovědná za to, že děti chodí do školy, na kroužky, k lékaři. Mým velkým problémem je organizace různých věcí. Založila jsem si kalendář, kde mám poznamenané všechny plánované akce. Kalendář mám na lednici. Všechny potřebné poznámky píšu na papírky, které lepím na lednici. Každý v naší domácnosti ví, že se může podívat na lednici, a dozví se vše o mém časovém rozvrhu. Mnozí lidé se obávali, jak zvládnu výchovu dětí v sociální oblasti. Já si myslím, že svou práci zvládám dobře. Mé děti chodí řádně do školy a mají spoustu jiných činností. Někdy si přivedou kamarády, ale většinou žije naše rodina sama pro sebe. Všichni jsme s touto situací spokojeni. Kdykoli jsem ze školy nebo od jiných lidí slyšela připomínky týkající se socializace chlapců, vždy jsem udělala nezbytné kroky, abych je přesvědčila, že je vše v pořádku. Nemusím to být já, kdo bude rozvíjet jejich sociální vztahy, ale udělám vše a zajistím podmínky, aby se tyto vztahy a chování vyvíjely žádoucím způsobem.
Sondra
P. S.: Sondra je matkou dvou dětí a má Aspergerův syndrom. Manžel jí velmi pomáhá a je jí oporou. Když čekala první dítě, uvědomila si, že možná nebude umět dítě správně vychovávat. Rozhodla se prostudovat co nejvíc knih, aby se dozvěděla potřebné informace o dětech a rodičovství. Vymyslela si organizační systém, který rodině vyhovuje a který bude jistě vhodný i pro její chlapce, až budou starší.
Vysvětlení
Rodičovství je práce na plný úvazek. Starat se o dítě od narození po dospělost vyžaduje spoustu energie, času a sil. Sondra se obávala, že možná nebude mít dost znalostí a zkušeností, aby mohla být dobrá matka. Uvědomovala si velikost takového úkolu a správně předvídala svůj potenciál pro tak důležitý úkol.
Snažila se kompenzovat nedostatek intuitivního porozumění pro rodičovství plánovaným získáváním dostupných informací. Hodně četla, shromažďovala informace a navrhla si jednoduchý systém organizace domácnosti. Její systém využívá dobrých kognitivních schopností ke kompenzaci nedostatku sociálního porozumění a dovedností v sociálních vztazích. Je si vědoma, že její děti potřebují hodně společenských příležitostí k navazování vztahů a že se při zajišťování těchto jejich potřeb neobejde bez pomoci.
Druhou oblastí, které je třeba věnovat u občanů s Aspergerovým syndromem zvýšenou pozornost, je oblast fi nanční. Mnozí dospělí jsou nezaměstnaní nebo mají zaměstnání, které neodpovídá jejich možnostem. To výrazně snižuje zdroje, které rodina potřebuje pro výchovu dětí. Situace často vyžaduje pomoc širšího příbuzenstva nebo podporu státu, což je pro rodiče, kteří by chtěli nabídnout svým dětem vše, co ke svému rozvoji potřebují, velmi stresující.
Řešení
Rodičovství je velkým úkolem a velkou výzvou pro každého a pro lidi s Aspergerovým syndromem to platí dvojnásob. K jejich specifi ckým problémům patří emocionální vztahy s dítětem, zajištění potřebné struktury a tělesného vývoje, modelování a výuka sociálního chování, zajištění společenských kontaktů a zajištění potřebných zdrojů pro rozvoj dítěte.
Dobrým začátkem je kognitivní přístup k rodičovství. Kognitivní model se týká rozvoje mentální složky rodičovství a může se vyvíjet díky získaným znalostem. Mentální složka se týká běžných věcí, například dítě potřebuje zdravou, vyváženou stravu, aby rostlo a dobře prospívalo, což v praxi znamená připravit tři jídla a nějakou malou svačinu mezi nimi. Pro rodiče, kteří jsou zvyklí jíst dvakrát denně, to představuje odklon od běžné rutiny a nové důležité plánování. Takový přístup je vysoce systematický a obnáší shromažďování informací o potřebách dítěte a roli a odpovědnosti rodičů, kteří musí tyto potřeby zajistit. Informace je možno získat v různých kurzech o vývoji dítěte a péči o ně, na internetu, v rozhovorech o zkušenostech s výchovou dětí se členy rodiny, přáteli a známými, pozorováním jiných rodičů, čtením a studiem knih a článků s touto tematikou.
Buďte otevření radám a nápadům jiných, kteří vidí, když máte v určitých oblastech rodičovství mezery.
Buďte ochotni a připraveni zajistit svým dětem dostatek příležitostí a zážitků, které jsou potřebné k všestrannému rozvoji, zvláště v těch oblastech, kde vy sami máte málo dovedností a sebedůvěry.
Buďte ke svým dětem všímaví a pozorní. Ptejte se, jestli si nejste jisti tím, co potřebují nebo co je těší. Jestliže je vaše dítě ještě malé, není schopno vám své potřeby sdělit, takže jeho chování a jeho způsob komunikace musíte správně interpretovat. Veškeré chování dítěte je vlastně komunikací a pro velmi malé dítě, které ještě nemluví, je to jediný způsob, jak vám sdělit své potřeby. Máte-li problém dítěti správně porozumět, požádejte přítele, člena rodiny či učitele, aby vám pomohli. Veďte si poznámkovou knihu o chování dítěte, abyste měli přehled o jeho komunikačním stylu. Zaznamenáváním chování začnete rozumět vzorům komunikace a pak budete snadněji rozumět jeho dalším projevům. Pro záznamy svých pozorování využijte dotazníky v závěru publikace.
Povídejte si s partnerem o svých starostech a snaze být dobrý rodič. Požádejte ho, aby vás podpořil a podílel se na vašem úsilí. Jestliže se ve svých plánech neshodnete, umožněte mu postupně pochopení svého plánu přísunem užitečných a potřebných informací.
Hledejte podporu u jiných lidí včetně rodiny, farnosti a společenských organizací.
