Prevence a léčba závislosti na alkoholu

„V Al-Anon jsem se naučila,“ řekla jedna členka, „že člověk, kterého jsem si vzala, nemůže být pramenem mého štěstí nebo smutku. Dar života je mým osobním vlastnictvím – stejně jako jeho život patří jemu. Oba si můžeme vybrat, jestli se z něho budeme těšit nebo jej ničit.“
„Vidím, že je rozzuřený. Musím se i já hněvat? Nebo se ke mně chová nepřátelsky. Musím se k němu chovat také tak? Jsem snad nevěrná svým manželským slibům, když získám trochu sebedůvěry, zatímco on dále trpí bolestí plynoucí z pochybností o sobě samém?“ 
„Nejsem jeho vůdcem, učitelem ani andělem strážným. Jsme dva různí lidé a každý z nás musí najít svou vlastní cestu, která vede k cíli. Když můj muž se mnou odmítá sdílet to, co mně dodává sílu a oporu, poučila mě trpká zkušenost, že je marné mu to nabízet.“ 

Úvaha na dnešní den

Přizpůsobit se věcem takovým, jaké jsou, a být schopna milovat, aniž bych se snažila zasahovat do záležitostí kohokoli jiného, ať je mi jak chce blízký, či jej ovládat - to je to, co hledám a mohu najít v Al-Anon. Učení je někdy bolestivé; odměnou je však život sám - bohatý, plný a vyrovnaný. 

„Věnuješ-li se sobě samému a Bohu, nic, co se děje kolem tebe, neotřese tvou rovnováhou.“
(Tomáš Kempenský)